Výběr oboru medina vs. zuby

Na začátek mé úvahy o volbě oboru chci říct, že nelze jednoznačně konstatovat, co je lepší a co horší. Zubařina, stejně tak všeo má své klady a zápory. Abych mohl alespoň částečně zhodnotit oba obory, konzultoval jsem toto téma se svým kamarádem zubařem, který bude v roce 2014 končit studium Zubního lékařství.

Ještě než začnu, chci poděkovat jedné mé čtenářce (od tohoto září prvačce - zubařce), která mě inspirovala k sepsání tohoto článku.

 

Velkou výhodou zubařiny je pětileté studium. Člověk, začínající studovat v 19-ti (18-ti ze SR) končí školu ve 23 - 24 letech. Po absolutoriu může rovnou začít svou praxi, neboť pro zubaře není zas tak důležitá atestace. Ta zabere absolventům všeo zhruba další tři čtyři roky studia při/po práci. Až po tomto je možné pro lékaře všeobecného směru otevřít si soukromou praxi v oboru (samostatná činnost, vyšší plat, ..). V čem tedy mimo jiné spočívá výhoda kratší doby studia a absence atestace? Zejména mladé zubařky toužící po dětech mohou založit rodinu co nejdříve. V podstatě hned po škole. Samozřejmě, škola nikomu nezakáže plodit děti během studií, najde se pár případů, kdy studentky (ať už všeobecného směru či zubařiny) porodily své děti ve vyšších ročnících, ale určitě se nejednalo o procházku růžovou zahradou. Absolventky všeo, většinou ve věku 25 - 26 let, nastoupí do nemocnice a zhruba kolem 29. - 30. roku skládají atestaci. Je pravda, že mnoho žen dnes rodí daleko po třicítce, ale myslím si, že se najde pár takových, které by rády děti dřív, takže i tento aspekt je potřeba brát v potaz.

 

Dalším pozitivem studia zubárny je velký důraz kladený na praxi. Studenti jsou konfrontováni se zubařskými nástroji již od prvního ročníku (kdy svou zručnost trénují na modelech) a od druhého ročníku praktikují už na živých pacientech. Tato praxe se absolutně nedá srovnávat s praktickou výukou na všeo. V prvním roce se do nemocnice nepodíváte. Ve druhém ročníku, v předmětu Interní propedeutika, se setkáte se skutečnými pacienty v nemocnici, nicméně omezený rozsah vašich znalostí vám nedovolí více než odebrat anamnézu a provést jednoduchá fyzikální vyšetření. Nerad bych opomněl předmět Základy ošetřování nemocných v zimním semestru druhého ročníku, ovšem tam uvidíte a vyzkoušíte prakticky pouze minimum toho, co jako lékaři budete muset umět v praxi. Nezbývá tedy než se odkázat na letní třítýdenní Ošetřovatelskou praxi, jejíž režii mají v rukou vrchní sestry a všechen personál nemocnice, ve které budete trávit váš volný čas v létě. Můžete se dostat k různým zajímavým případům, ale stejně tak můžete skončit v rukou takových sester, pro které budete slibná pracovní síla.

Nevýhodou časté praxe během studia zubního lékařství je skutečnost, že budete občas investovat nemalé částky do vašeho soukromého zubařského equipmentu. Celkově vyjdou zuby dráž než všeo.

 

Co je také potřeba zmínit je rozdíl ve fluktuaci studentů obou oborů. Přes přijímací řízení se na zuby dostane každým rokem cirka 80-85 mladých zubařů. Na všeo nastoupí zhruba 200 - 230 mediků. Rozdíl je zjevný, nicméně důležité je zmínit, že drtivá většina zubařů svůj obor vystuduje (cca 95%). To samé neplatí na všeo - tam během prvního ročníku vypadne asi 30 - 40 nešťastníků a dalších 20 - 30 během následujících dvou let. Nutno podotknout, že od druhého ročníku se již nevyhazuje (přímo), ale je možnost vstoupit do meziročníku a případné nezvládnuté zkoušky udělat během opakovacího ročníku. Situace u zubařů je světlejší - pokud zubař neudělá natřikrát zkoušku z jakéhokoliv předmětu od druháku výš, může se domluvit s jednotlivými ústavy tak, že si danou zkoušku přenese do vyššího ročníku a tímto se vyhne jednomu roku navíc. Toto považuji za velkou výhodu studia zubařství a zároveň poněkud nespravedlivý krok vůči všeobákům. Je ale potřeba vzít v potaz právě počty studentstva a taky fakt, že je opravdu minimum zubařů, kteří svou zkoušku nedají. Taktéž jsem se dozvěděl z vyšších míst, že examinátoři u zkoušek si více pochvalují právě zubaře a to proto, že jsou mnohem lépe připravení. Kolikrát se totiž stane, že medik jde na první pokus jen tak, aby očíhnul situaci, a přitom věnuje přípravě minimum úsilí a času. Nedivme se tedy, že zkoušející jsou protivní, když nic u zkoušky nevíme (ano, i to se stane občas). Apeluji proto na vás, mladší, snažte se - pomůžete si sami sobě i vašim mladším kolegům v plášti;)

 

Velice důležitým aspektem studia jsou dobré vztahy v kolektivu spolužáků či starších studentů - motto: "tahat za jeden provaz" zde platí jednoznačně. Kolikrát si člověk usnadní práci během semestru či v průběhu zkouškového, když ví, na co se zaměřit, co v lepším případě přeskočit nebo nastudovat pouze okrajově. Jak moc lze zkrátit přípravu na zkoušku díky kvalitně vypracovaným materiálům od starších atp. Proto tedy radím - budujte dobré vztahy nejen napříč ročníkem, ale také mezi staršími mediky/zubaři.

Srovnat vztahy mezi spolužáky na všeo a zubaři je těžké, protože pokaždé jde o unikátní kompilát všech možných osobností - od extrovertních, akčních lidí, zapojujících se do všech možných školních i mimoškolních aktivit, až po tichošlápky, které třeba poprvé uvidíte až na zkoušce na konci druhého ročníku - i to je možné. Atmosféra na všeo a zubech je přece jenom jinačí. Svědčí o tom (opět) počet lidí v ročníku. Kamarád zubař má v ročníku cca 90 spolužáků a znají se všichni se všemi. Jasně, ne všichni jsou kamarády na život a na smrt, ale ví o sobě a jako velikou přednost hodnotím velmi dobře fungující ročníkovou komunikaci a sdílení všeho možného - od materiálů ke studiu, po jednotlivé postřehy ze zkoušek. Musím říct, že toto mají opravdu promakané a upřímně jim to závidím. U nás se pokoušíme o něco podobného, ale dvojnásobek studentů oproti jeho ročníku je dost limitujícím faktorem. Ne všichni mají zájem podělit se o své zážitky či rady a tipy k efektivnějšímu studiu. Abych nechodil kolem horké kaše - je zřejmé, že na všeobecném lékařství panuje větší rivalita a je to pochopitelné.

 

Zkoušky. Jsou zkoušející mírnější na zubaře? Nelze podat jednoznačnou odpověď. Je samozřejmě jasné, že zubaři se nebudou tak detailně zabývat v anatomii například inervací DK či přesnou lokalizací úponů jednotlivých svalů. Na druhou stranu mají obtížnější lebku a více se bazíruje na zubech a inervaci/zásobení hlavy obecně. Stejně tak i v jiných předmětech lze najít jisté rozdíly; biofyziku mají zubaři jednosemestrální, přičemž všeobáci celoroční, v ostatních společných předmětech nejsou zcela stejné harmonogramy studia. V histologii se zase zubaři zaměřují více na zubařská odvětví a podobně. Nutno dodat, že mimo společné předměty mají také své odborné předměty, to znamená více zkoušek než všeobáci. Tvrdit, že zkoušející jsou na zubaře mírní je dost neuvážené, protože i když vezmeme v potaz přijímací řízení, je potřeba si uvědomit, že bodová hranice je u Zubního lékařství postavena o dost výše než na všeo a také studenti přijatí na průměr mají většinou za dobu studia na SŠ 1,00. Nechci tvrdit, že zubaři jsou chytřejší a inteligentnější než všeobáci, ale jisté rozdíly tam budou.

 

Jak se tedy rozhodnout v případě volby budoucího povolání? Můj kamarád se rozhodl pro zuby, protože "nechtěl opět studovat gymnázium". Co tím myslel? Všeobecné lékařství má tříroční preklinickou část, která zahrnuje tříleté sezení na zadku a studování kvanta teorie. Až poté se pomaličku zapojíte do praxe v nemocnici. Ani ta není v poslední době nikterak úžasná, protože starší studenti si stěžují na to, že jich je všude moc a tak po většinu času podpírají stěny a obývají radiátory. Já přesto věřím, že aktivním jedincům bude umožněno víc se zapojit a proto doufám, že i já překonám nástrahy třetího ročníku a budu moci chodit po jednotlivých odděleních.

Ani zubaři nejsou zcela ušetření tomuto trendu. Kolikrát se stane, že také pouze stojí podél zdi a takto tráví mnoho hodin, dá se říci, zbytečně. Přesto jejich zapojení do praxe začíná již v prvním ročníku a tak se může zdát, že budoucí obor se rýsuje již od začátku studia.

Co je potřeba také zmínit je skutečnost, kterou jistě mnozí víte, že po šestiletém studiu medicíny budete absolventy medicíny, přesto ještě pražádní lékaři, natož se specializací. Tu si totiž zvolíte až po škole. Tento fakt je dvousečný. Velkou výhodou je právě možnost vybírat z nepřeberného množství zaměření; můžete se stát praktickými lékaři, pediatry, chirurgy, alergology, onkology a kdoví čím ještě. Stejně tak můžete zůstat na univerzitě a stát se odbornými asistenty nebo třeba pracovat celou dobu ve výzkumu. Nikomu se meze nekladou! Jedinou nevýhodou tedy je atestace, která po několika dalších letech studia (3-4) stvrzuje vaši budoucí profesi lékaře - specialisty.

 

Proč jsem volil všeobecné lékařství a nikoliv zubní lékařství? Nechci urážet zubařskou profesi, ale; nerad bych se vrtal celý život někomu v puse, sám návštěvy zubaře nevyhledávám, nechci trpět v pětatřiceti vyhřezlými plotýnkami a chronickými bolestmi zad a krční páteře, nechci ubližovat malým dětem:D

Všeo směr jsem si vybral, protože: mě láká profese lékaře a nemocniční prostředí, líbí se mi možnost vybrat si během studia (či až po), co bych chtěl dělat, mám rád kontakt s lidmi, uzdravovat je, chci se celý život vzdělávat, chci mít relativně jistou práci a láká mě taky určité sociální postavení.

Na druhou stranu jsem nikdy neměl potřebu být tím, který vymýšlí netradiční způsoby léčby, riskuje s životy, nikdy jsem nesledoval žádné dr. Sovy, House, ani nemocnice Chicago Hope a jiné. Proto ani nemám žádné iluze o tom, jak to bude v praxi chodit, přesto chci školu dostudovat a věnovat se tomu, co mě baví.

 

Na závěr chci ještě dodat, že se jedná o úvahu medika končícího druhý ročník. Samotného mě zajímá, jaký pohled na tuto, celkem podstatnou, problematiku volby profese budu pohlížet na konci mého studia. Docela se na to těším.

 

Vám všem tedy přeji mnoho zdaru, radosti ze studia a především - správnou volbu oboru!

Výběr oboru medina vs. zuby

Datum 15.04.2016
Vložil MirekT
Titulek body k přijetí

Ahoj Jirko. Nikde jsem nezjistil, kolik bodů bylo možno v přijímacích testech získat maximálně (rozuměj poslední přijímačky minulý rok 2015) a kolik bodů měl poslední přijatý uchazeč na všeobecné a na zubní lékařství. Pokud bys to někde našel, byl bych Ti vděčný. Mirek

Datum 17.04.2016
Vložil JL
Titulek Re: body k přijetí

Ahoj Mirku,

zde:

http://www.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF/Prijimacky-15-16/Zaverecna_zprava_PR_15-16__WEB.doc

JL

Datum 19.11.2015
Vložil Gabriela
Titulek Bez přijímaček

Ahojky, chtěla bych se zeptat, jestli se někdo z vás dostal na zubařinu na průměr bez přijímaček, popřípadě s jakým průměrem jste se hlásili. Děkuju :-)

Datum 26.11.2015
Vložil Anet
Titulek Re: Bez přijímaček

Ahoj :) na zuby vždy berou s průměrem 1,0, jelikož i tak berou strašně málo lidí s porovnáním třeba s medinou :) ale tam zas je v prváku velká očista :D

Datum 17.11.2015
Vložil student všeob.
Titulek ze všeob. na zub

Ahoj,
měl bych otázku ohledně přijímaček na zubařinu během letního zkouškového na všeob. Myslíte, že má cenu nad tím uvažovat a věnovat čas přípravě na přijímačky nebo se zabývat spíše dokončením prvního ročníku VL (zkouška z anči atd.), popř. rozvrhnutí času na zkoušky/přijímačky. Víte o nějakých svých přátelích, kteří na tom byli podobně a uspěli? Děkuji

Datum 20.11.2015
Vložil JL
Titulek Re: ze všeob. na zub

Ahoj,
pokud chceš jít na zuby, tak tomu obětuj čas nad rámec svého harmonogramu. Primárně se věnuj úspěšnému ukončení prvního ročníku, to je priorita.
Samozřejmě znám pár lidí, kteří měli stejné úmysly jako ty a jejich přání se splnilo, ovšem je pravda, že sranda to opravdu nebyla, připravovat se na přijímačky a paralelně se učit na zkoušky vyžaduje spoustu sebezapření. Ale jde to! Hodně štěstí :)

Datum 20.08.2015
Vložil Maja
Titulek Studium ve vyšším věku

Myslíte si, že se dá medicína vystudovat i po třicítce? Nebo bude člověk považován i spolužáky za totálního exota? Mám za sebou jeden ročník před téměř patnácti lety, z mladické debility a pod vlivem rodiny jsem odešla studovat humanitní obor (který byl zcela o ničem, leč zpět jsem se vrátit nemohla kvůli rodině), kde nyní pracuji, v těchto pseudovědách trpím jako pes. Nehledě na lidi, moje krevní skupina humaniťáci nikdy nebudou. Teď mám stejně studovat doktoráty v humanitě, které mi jsou totálně proti srsti (pořád dokola ty samé nesmysly, humanitní obory bych jako studium na VŠ úplně zrušila, to má být hobby, s vědou to nemá společného opravdu nic - v momentě, kdy máte srovnání, tak si rvete vlasy, už si je rvu skoro deset let) Tak si říkám, že než studovat doktoráty v pavědách, které člověk nenávidí, jestli se nevrátit k původnímu. Jenže věk je tady, všechno dobré zapomenuto. Máte mezi sebou všeobecné lékařství/zuby i nějaké postarší spolužáky?

Datum 22.08.2015
Vložil JL
Titulek Re: Studium ve vyšším věku

Zdravím Vás,

nechci se zbytečně rozepisovat a argumentovat proč studovat či nestudovat medicínu ve vyšším věku, ale jednoznačně bych Vás chtěl podpořit ve Vašem přání a říct Vám, že člověk nikdy není dost starý na studium mediny. Samozřejmě, starších kolegů není mnoho, ale i tací s námi studují a zvládají to. Je jasné, že kapacita mozku již má svá omezení, ale pílí a vytrvalostí lze tento "nedostatek" téměř úplně smáznout.

Proto tedy, pokud se na to cítíte, pak není nic co by Vám stálo v cestě za Vaším snem.

Držím Vám pěsti :)

JL

Datum 28.06.2015
Vložil EK
Titulek Specializace etc.

Ahoj, byla jsem přijata na oba obory a zvažuji, kam nastoupit.Zajímalo by mě, jestli je nějaké uplatnění čerstvého absolventa, který se nechce specializovat, jestli je třeba možné někde dlouhodobě pracovat. (Třeba nějaká laboratoř, výzkum, nevím, ...) Dělá se to v praxi, nebo se drtivá většina specializuje? A k té specializaci. Je to tak, že během té specializace, tedy ihned, jak absolvent nastoupí do nemocnice na ten základní kmen, už něco vydělává? Je praxe skutečně taková, že člověk v nemocnici pak maká skoro 24/7, ale smlouva a finanční ohodnocení odpovídá jen zlomku úvazku? Děkuji a zdravím, EK.

Datum 30.07.2015
Vložil JL
Titulek Re: Specializace etc.

Ahoj,
prvně ti gratuluji k přijetí! Za mě určitě preferuji všeo, ale pokud se chceš mít dobře, tak pak vol zuby:)
Čerstvý absolvent všeobecného směru si vybírá mezi internistickým a chirurgickým směrem. Poté nastupuje na dané oddělení a podstupuje tzv. kmen, To je takové kolečko, které si musí absolvent odchodit, aby byl připuštěn k atestaci. Po atestaci se stává plnohodnotným lékařem. Toto období trvá mezi třemi a pěti lety (plus minus).
Po škole samozřejmě tedy pracuješ a za práci dostáváš plat (podle tabulek).
V žádném případě to v praxi není tak, jak popisuješ. Velice záleží jaký obor si zvolíš a kde pracuješ, zda na nějakém prestižním místě ve fakultce nebo někde na okresu na očním. ...;)

Užívej si volna:)

JL

 

Vyhledávání

Ptejte se: ask.fm

TOPlist

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode