Splněný sen

    Dneska jsem si splnil jeden ze svých životních snů. Přednášel jsem odbornému publiku na jedné z prestižních univerzit. Je pravda, že předešlá věta zní hodně nadneseně - jednalo se o SVOČ (studentskou vědeckou odbornou činnost) konferenci, na lékařské fakultě v Olomouci a odborným publikem byli povětšinou studenti medicíny a ani můj výstup nebyl zdaleka tak profesionální, jak by se slušelo a patřilo, ale jedno se mi musí nechat - zvládl jsem to. Chyb by se našlo spousty, od nepříliš dynamického projevu, přes jisté přebrepty až po ne zcela 100% odpovědi na dotazy komise, ale i přesto jsem se svým výkonem spokojený. Nadmíru.

    Již od malička jsem si přál být tím, kdo léčí druhé (tedy nikoliv popelářem, kterého jsem ovšem také vystudoval, na rozdíl od spousty jiných, kterým toto kouzelné zaměstnání zůstalo zapovězeno), pak jsem moc chtěl být velkým panem primářem a v neposlední řadě přednášet na odborné téma. Je zjevné, že mé velké cíle nejsou v žádném případě skromné, ale od toho přeci sny jsou, ne? Na druhou stranu si ale už můžu s potěšením maximálním jednu kolonku odškrtnout.

    Je jisté, že spousta mých kolegů již má velké zkušenosti s přednášením, ale já krom slavnostního promočního projevu ještě nic neprezentoval. (Malé klavírní besídky neberu v potaz:) Až do dneška. Je příjemné číst ve sborníku svůj vlastní abstrakt, se svým jménem a patřit mezi těch pár (letos cca 200) nadšenců, které věda zajímá. Anebo aspoň ten výdělek z ní. Popravdě řečeno, kdo by to bez finanční motivace dělal, že ano? Nicméně i přes tuto skutečnost je záhodno uznat, že díky kontaktu se skutečnou medicínou, se skutečnými pacienty a vším tím okolo jde o jednoznačně velkou zkušenost. A tak nebo onak jasně poukazuje na fakt, že já i mí kolegové máme zájem o medicínu a aktivně tento zájem projevujeme. Medicína nás přes veškerá trápení a problémy láká a chceme být součástí něčeho velkého. Neříkám, že každý je hotový ze své práce a že všichni budeme dělat přesně tu specializaci, v níž jsme pracovali, ale domnívám se, že ač tak nebo tak budeme jednou lidmi, kteří svou práci budou odvádět kvalitně a pokud se nám podaří věnovat tomu, co chceme, co nás baví, pak to bude nejen pro nás, ale především pro naše pacienty to nejlepší, co tu můžeme ze sebe zanechat.

 

    Díky všem, kteří mě podporovali, především pak panu MUDr. Michalovi Královi, PhD., FESO, který se mi pečlivě věnoval a byl neustále k dispozici.

 

Splněný sen

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode