JAK ZVÝŠIT PRAVDĚPODOBNOST ÚSPĚCHU U ZKOUŠKY?

Před zkouškou

  1. Průběžné studium a účast na výuce – zpětně nerealizovatelné
  2. Příprava minimálně trojím čtením: první dlouhé s porozuměním, druhé rychlejší – již to trochu znám, třetí nejkratší – vztahy a souvislosti mi pomáhají si pamatovat  i velké bloky
  3. Naučte se rozumět pojmům a jejich obsahu – studenti nezřídka znají složité názvy chorob (např. roztroušená mozkomíšní skleróza), aniž by si uvědomovali, kolik informace je v takovém názvu obsaženo.
  4. Nespoléhat na to, že si vyberu otázku mimo oblast, kterou jsem nestihl nastudovat. Souvislosti jsou rozsáhlé, student většinou sám nabídne odklon od tématu a rozsáhlejší mezery ve vědomostech odhalí každý zkoušející velmi rychle
  5. Nepoužívat terminálně  stimulující látky, dobrý timing v přípravě, před zkouškou dostatek spánku

 

V den zkoušky

  1. Nezapomenout se nasnídat
  2. Zkouška je společenská událost, oblečení by tomu mělo být přiměřené (odlišné od plovárenského).
  3. Společenské vystupování je očekáváno se samozřejmostí
  4. Pití a jídlo s sebou pro pauzu mezi praktickou a teoretickou částí zkoušky
  5. Při samotné zkoušce nepůsobí dobře, pokud student nejprve na přípravném místě vybalí nápoje, po vytažení otázek či krátkém období přípravy se dožaduje návštěvy toalety. Většina  examinátorů řeší sice tuto situaci zadáním nových otázek, ladí to však situaci nepříznivě. Uvažte, zda při operaci, porodu ale i třeba vyšetřování pacienta budete nejprve shánět nápoje a obsluhovat vlastní metabolismus.
  6. Jazyk, jímž student odpovídá by měl být spisovný – totéž kvantum vědomostí formulováno kultivovaně působí mnohem lépe, než v jazyce kuchyńském potažmo hospodském.
  7. Nesnažte se měnit pořadí otázek. Je jasné, že nechcete-li začít první otázkou, zřejmě ji umíte velmi málo.
  8. Nepokoušejte se vzbudit soucit výroky, že jste velmi nervózní/máte trému/okno atd. Váš budoucí pacient nic podobného neočekává. Pokud nemáte pevné nervy na něco tak málo život ohrožujícího, jako je zkouška, měli jste dávno dělat něco jiného, než studovat lékařství.
  9. NEPOKOUŠEJTE SE JAKKOLI PODVÁDĚT. Examinátoři jsou vesměs nápomocni s vědomím, že zkouška se týká extrémně rozsáhlého a obtížného oboru, odhalený pokus o podvod (opisování, záměna otázek..) však vyústí v rychlé ukončení zkoušky. Lékařská profese je založena na maximálním osobním ( a týmovém) nasazení, nikoli na podvodu.

 

K vlastním zvoleným otázkám

  1. je-li zadána jako pojem , zahajte DEFINICÍ ( např. Amyloidóza) . Jde –li o téma  (např. Nádory dělohy) zahajte KLASIFIKACÍ – přehledem, výčtem. Poté se zaměřte na nejzávažnější zástupce dané skupiny chorob.
  2. U každé probírané choroby :
    1. DEFINICE,
    2. výskyt z hlediska pohlaví a věku ,
    3. obv. klinický příznak vedoucí k návštěvě lékaře.
    4. morfol.  změny zjistitelné klinicky
    5. makroskopie orgánových změn
    6. mikroskopie  (+ příp. další dg. metody)
    7. vývoj choroby – obvyklý – prognóza pacienta
    8. komplikace – zejm. závažné

 

 

Vytvořila doc. MUDr. Jaroslava Dušková, CSc., FIAC (Ústav patologie, 1. LF UK)

 

Jak uspět u zkoušky

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode