Pediatrie

    Dětské je čtyřtýdenní stáž, přičemž ukončení je stylové - čeká Vás, milí medici, státnice! Hned na úvod chci všechny čtenáře uklidnit - zkoušející jsou na pediatrii velmi (velmi, VELMI) vstřícní a je tedy nasnadě se na Vaši státní rigorózní zkoušku co nejlépe připravit. Člověka samotného zamrzí, když u zkoušky náhodou klopýtne a komise pak musí z nešťastníka dlouho tahat rozumy. Ideálně vidím přípravu na státnici kolem jednoho měsíce souběžně se školou, doporučeno je pak alespoň týden opakovat a pilovat tu a tam přítomné neznalosti.

    Stáž na pediatrii je (opět) jiná než na ostatních klinikách. Troufám si tvrdit, že se jedná o unikum a nevím o žádné jiné stáži, kde by se o nás tak pečlivě, doslova až mateřsky, starali. Hned první přednáška vedená paní docentkou Zapletalovou Vás přesvědčí o tom, že kolegium zaměstnanců bude dělat maximum, aby jste viděli co možná nejvíce a vyzkoušeli si všechno možné. Po ukončení dětského mohu s paní docentkou (a vedoucí výuky v jedné osobě) souhlasit. Již stážový list obdržený první den napovídá, že místní zvyklosti jsou pevně dané a řádně nalajnované. Kde jinde víte ze stážáku, v kolik hodin a kde se dostavit? Vše máte napsané, není prostor pro výmluvy. Jeden by řekl, že péče, s níž je s Vámi nakládáno, nemá obdoby. Mně ale tento systém velice vyhovuje a vědomí, že nemusím po kamarádech loudit čas a místo (kouknete se mimo jiné do porodnice a na ústav molekulární a translační medicíny), mě uklidňuje a neodvádí od přípravy na státnici. Možná pouze jediná povolená absence (bez omluvy) je, z mého pohledu, během čtyř týdnů intenzivní výuky poněkud málo. Každý se jistě někdy setkal s nějakou tou "virózou" :)), bakteriální infekcí nebo prostě musel být v onen čas někde jinde (přespolní ví;).

    Nevím o ničem, co bych chtěl vyloženě "hejtovat", setkal jsem se vždy (!) s milým a ochotným personálem, nebylo dne, kdy bych se do školy vyloženě netěšil, spíš naopak. Korunu celému bloku dal poslední týden, kdy se studenti rozdělí na oddělení a tam zůstávají po celý zbývající čas. Tehdy jsem se setkal dokonce s takovým přístupem, že nám bylo dovoleno provést samostatně (!) vizitu, vytvořit (samostatně) zprávu z vizity a převázat pár nešťastníků. To se jen tak nevidí a já nemohu jinak než zdvořile smeknout.

    Organizace výuky se má následovně: během prvních tří týdnů budete muset přežít ranní pravidelné (povinné) přednášky a polední (povinné) semináře. Přednášky probíhají v posluchárně a semináře v zasedací místnosti dětské kliniky v prvním patře. Praktická výuka vyplňuje prostor mezi výše uvedenými a je tvořena stážováním na všech odděleních, včetně exkurzního dne, kdy se skupinka studentů vypraví do porodnice (na gyndě) a na ústav MaTM.

    Během praktické výuky se vyšetřují pacienti, odebírá se anamnéza a vyšetřuje se. Zde mám úsměvnou vzpomínku, kdy jsem já a kolega vyšetřoval jedno pubertální děvče a nejspíše byla dívka okouzlena naší krásou a především inteligencíJ, neb další den jsme se dozvěděli z úst paní doktorky XY, že po nás dotyčná touží a žádá si na nás telefonní či facebookový kontakt. Příběh končí smutně, neboť ani já, ani kolega jsme nebyli podobného smýšlení jako dotyčná puberťačka a tak holt bude muset čekat na někoho jiného (třeba na Vás:))

    Znovu musím zmínit, že dětští lékaři se o nás starali svědomitě, protože každého pacienta jsme rozebírali a fiktivně řešili další léčebné postupy. Zde chci jmenovat především paní doktorku Ludíkovou, jenž se nám věnovala opravdu hodně, a odnesli jsme si mnoho nových poznatků. I ostatní lékaři se nám dostatečně věnovali a tak pokročím dále.

    V prvním týdnu se krom spousty nových informací dozvíte od přednosty, pana profesora Mihála, že základem úspěšné léčby je kvalitní EBM (evidence based medicine). A tudíž je potřeba číst a číst a číst a naučit se selektovat a vybírat ty nejlepší články, které lze na internetu najít. K tomu Vám dopomáhej Bůh a paní doktora Šubová z knihovny, na níž se obrátíte, když budete chtít úplnou verzi studie. A proč toto všechno? Protože Vám bude udělen pacient a Vaším úkolem (ve skupince) bude vytvořit kazuistiku s problematikou malého pacienta. Ale! Zde nesmíte nic odfláknout, k tomu Vám budou dopomocni lékaři, na které se můžete kdykoliv obrátit s prosbou o pomoc či radu. Naše skupinka měla paní doktorku Flögelovou a na ni lze pět pouze chvála. Snažila se nám vždy pomoci, a když byla potřeba, tak poradila i se samotnou prezentací. Tu je potřeba na konci celého bloku prezentovat před celým kolegiem, zároveň před panem profesorem Mihálem, docentkou Zapletalovou, doktorkou Šubovou a dalšími. Jo, je to celkem o nervy, ale na druhou stranu - kde se takto pořádně vyřádíte?

    Tak, jak jsem zmínil výše - v posledním týdnu dochází ke změně organizace výuky, čímž pádem trávíte zbytek stáže na jednom oddělení a fungujete skoro jako sami páni (paní) doktoři. Já byl nadmíru spokojen, protože jsme se zapsali na oddělení chirurgické a tam jsme zas tolik práce neměli. Díky tomu jsme si vyzkoušeli vizitu (sami), zápis, propouštěcí zprávy, převazy ran a podívali jsme se po domluvě i na operační sály. To bylo moc fajn a tak mohu celé mé povídání pomalu ukončit s tím, že dětské bylo super. Viděli jsme toho hodně, vyzkoušeli jsme si spoustu věcí a setkali jsme se s celou řadou skvělých lidí. Pár much bych samozřejmě našel, ale převažuje jednoznačně to pozitivní. Teď mě ještě napadá, že kdo neviděl pracovnu páně profesora Kopřivy, jakoby dětské ani neabsolvoval:))

    Rigo je velká zkouška, tak se prosím dostatečně připravte, nic nepodceňte, dobře si táhněte otázky (jedná se o trojkombinace) a vše ostatní jsem napsal v článku o SRZ z pediatrie:)

 

    Mějte fajn čas na pediatrii a uvidíte, že budete nač vzpomínat!

 

Pediatrie

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode