Patologická fyziologie

 

    Patfyz je dvousemestrální předmět a stejně jako patologie je veledůležitý. Říká se, že patologická fyziologie je z poloviny interna a kdo ovládá patfyz, ten je napůl doktor. Zdali to je pravda, nemohu zatím potvrdit, ale s klidným svědomím mohu prohlásit, že je jedním z nejtěžších předmětů třeťáku. Ani tak nejde o podstatu věci - ta má, na rozdíl od mikrobiologie, svou logiku. Problém je rozsah. Doporučená literatura je třídílná Nečasova patologická fyziologie o bezmála 900 stránkách a to je celkem dost. Minimálně pro mě určitě:)

    Výhodou tohoto předmětu jsou pravidelné testy, které patří (podle mého mínění) mezi nejtěžší na této škole. Vždy jsou multiple choice a nikdy nejsou jednoduché:D. Sám jsem se učíval na každý z testů alespoň pět dní, pokaždé jsem si všechno podtrhával, vymalovával, vypisoval a přeříkával. Holt, každý má svou techniku:D. Jak jsem prve zmínil, testy jsou velkou výhodou, protože kvantum učiva se hrne velkou rychlostí. Člověk se párkrát vyspí a je konec měsíce, pak ještě jednou tolik a konec semestru klepe na dveře a kdo se to má pak naráz všechno našprtat. Testy v patfyz vás vždycky (!) donutí hodně drtit a tak na konci roku může člověk sklízet úrodu. Ovšem není vše tak růžové, jak se zdá. Je potřeba napsat testy celkem nad 70% a někdy to je pořádný záhul - zejména pak test na ledviny - první v letním semestru. Když si na něj vzpomenu, hned se mi vybaví úspěšnost, kterou tento test měl - většina kolem 60% a byli i tací, kterým test nesednul vůbec, a zbytek semestru pak hnali procenta, aby nemuseli psát zápočtový test. Ten je určen pro ty, kteří nesplní limit 70%, a jedná se o celo-semestrální repetitorium. Nepřál bych si to zažít, ale z povídání těch, kteří jej absolvovali, se mi zdá, že nemožné to také není.

    V zimním semestru jsem měl to štěstí na MUDr. Dobiaše, jehož výuka byla skvostná. Vše detailně vysvětlil a jeho zápisky mnohým sloužily jako studijní text ke zkoušce. Také vše, co řekl, se vyskytlo v jeho testu, neboť od letošního (tedy už loňského roku) je právě on strůjcem všech testů. Jeho hodiny ubíhaly rychle a spoustu věcí jsem si zapamatoval. Také pak testy dopadaly velice dobře; v zimním semestru jsem tedy neměl žádný problém s udělením zápočtu. Problém nastal v letním semestru, kdy jsem dostal MUDr. Riegerovou. V jejím případě mi zcela nesedl způsob její výuky a procenta z testů jsem honil až do konce semestru. Ale vyšlo to. Zaplaťbůh. Z doslechu od nejbližších jsem se dozvěděl, že stejně vynikající přednes, jako MUDr. Dobiáš, má i MUDr. Veselý mladší. Toho jsem měl tu čest poznat na dvou hodinách o EKG. Proroctví se naplnila - jeho výuka nesla ovoce. Pak také vyučovali doc. Dostálová a prof. Veselý starší, tam jsem toho ale tolik nepochytil, takže je lepší dát na vlastní zkušenost.

 

    Zkouška z patologické fyziologie je vyvrcholením preklinické části studia medicíny a taky tak samotná zkouška vypadá. Zkoušející (doc. Dostálová a prof. Veselý) chtějí znát souvislosti a potřebují vidět, že tématu rozumíte, že nejste prostě nabiflovaní. Tomu také odpovídala statistika úspěšnosti/neúspěšnosti u prvních termínů. Na spoustě termínů vyházeli zkoušející spolužáky právě na prvních pokusech, na dalších pak již úspěšnost rostla raketovou rychlostí. Buď to bylo přístupem zkoušejících anebo zodpovědnější přípravou zkoušených. Kdoví, asi platí obojí varianta.

    V mém případě jsem byl přidělen k doc. Dostálové a musím se přiznat, že na první pokus jsem nebyl zcela připraven. Zčásti za to mohlo vyčerpání po celém velice těžkém roce, zčásti osobní záležitosti, které krátily čas přípravy ke zkoušce. Prostě a zkrátka jsem byl vyhozen. Otázky jsem měl celkem ucházející, ale chyběly vědomosti. Na druhý termín jsem pak šel opět k docentce, tentokráte až na konci prázdnin a posílen mnoha a mnoha hodinami příprav jsem tentokrát zabodoval na plné čáře. Vytáhl jsem si dobrou trojkombinaci - kómata - typy dýchání - patofyziologie sleziny a s tímto dobrým základem jsem uhrál zkoušku na velice pěknou známku. I docentka byla spokojená a já tak mohl slavit pomalý, ale zároveň zásadní přelom v mé medické kariéře - z preklinického medika medikem - klinikem.:))

 

    Na konec tohoto happyendu bych rád vzkázal budoucím třeťákům, aby nedávali na rady ostatních a neučili se pouze z vypracovaných otázek; jsou sice pěkně zpracované a obsáhlé, ale rozhodně v nich není všechno a je nutné se zaměřit také na studium Nečase a fakultou vytvořeného e-learningu. Soustřeďte se na ledviny a ABR - to je úplný základ a pokud si vytáhnete jednu z těchto otázek, pak je velice důležité umět tato témata nejen přetlumočit, ale především logicky vysvětlit. Jinak letíte. Zkoušející jsou sice (většinou) ohleduplní, ale základ je základ. GL

 

Patologická fyziologie

Datum 19.06.2016
Vložil Petr
Titulek Patfyz a patologie

Ahoj, nevím jestli to tady píšu správně :-D, ale chtěl jsem se zeptat, jak si psal, že jsi dělal patologii a patfyz, obojí na konci prázdnin...je to reálné? nebo je to o štěstí? příjde mi, že toho je tolik, že na konci prázdnin (resp. v srpnu) to nejde zvládnout. Ptám se, protože by mě to možná takhle mohlo potkat. Děkuji ;-)

Datum 19.06.2016
Vložil JL
Titulek Re: Patfyz a patologie

Ahoj Petře,
neklesej na mysli! Upřímně, reálné to moc není, ale povést se to může. Rozhodně doporučuji mezi oběma zkouškama alespoň měsíc. Je toho děsně moc a všechno úplně umět nelze. Měl jsem štěstí na patole, patyz jsem se drtil celé léto. Ale je fakt, že přes léto nebylo moc termínů, jinak bych si to rozvrhl lépe.

Měj se fajn kolego a bojuj!!:)

JL

 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode