Doporučená literatura

Farmakologie

  •  přednášky a výpisky ze cvik (!!!)
  • Urbánek K., Belejová M. Úvod do praktických cvičení z farmakologie, LF UP Olmouc 2010
  •  Lüllmann: Farmakologie a toxikologie

    Ve farmakologii 1 budete psát celkem šest testů a jedno zápočtové přezkoušení z celého letního semestru. V tomto předmětu výrazně doporučuji chodit na přednášky doc. Urbánka. Nejen, že má velmi poutavý a zábavný výklad, ale výpisky z jeho přednášek jsou důležitým studijním materiálem, jak k průběžným testům, tak i později ke zkoušce v zimním semestru čtvrtého ročníku. Určitě tedy doporučuji vést si zápisky a chodit. Oficiálně jsou totiž přednášky povinné - tedy v poslouchárně vždy koluje prezence, jež si poté vedou pracovníci ústavu farmakologie a prý se pak dost hrotí u zkoušky, když máte absence a dokonce se sledují podpisy (zda se za vás někdo nepodepisuje v případě vaší nepřítomnosti), ale nevím. Jsou to jenom řeči z druhé ruky a těm je radno příliš nevěřit.

Mimo výpisky z přednášek jsou studijní literaturou no. 1 nedostatková skripta z olomoucké produkce "Urbánek K., Belejová M. Úvod do praktických cvičení z farmakologie. LF UP Olomouc 2010" . Z nich se hodně čerpá v testech a mimo tuto brožurku (kterou musíte umět nazpaměť;) se doporučuje velká bichle od Lüllmanna: Farmakologie a toxikologie. Já se z ní učil celkem dost, ale lépe než kupovat, je vhodnější si knížku půjčit, či najít v elektronické podobě. Cena originálu je totiž enormní.

 

Průměrná délka studia na průběžné testy: pár hodin

Průměrná délka studia na zápočtové přezkoušení: dva tři dny

 

Klinická propedeutika 2

  • Chrobák, L. at al.: Propedeutika vnitřního lékařství. Grada Publishing, Praha 2007, ISBN 978-80-247-1309-0
  • Krška, Z., Zeman, M.: Chirurgická propedeutika, Grada, Praha (3. vyd.)
  • Jan Lebl a kol: Preklinická pediatrie, Galén, Praha 2007

 

    V tomto předmětu doporučuji především Chrobákovu propedeutiku vnitřního lékařství. Pro zájemce o chirurgii Zemanovu chirurgickou propedeutiku a pro zájemce o obor pediatrie koupit nové vydání z roku 2007 preklinické pediatrie. V opačném případě budou stačit materiály z přednášek a seminářů. Zde není moc co dodávat, podle mého názoru je zbytečné již nyní zatěžovat rozpočet koupí velkých učebnic vnitřního lékařství a přece jenom, medik ve druhém (třetím) ročníku toho zatím ještě tolik moc neví. Klíčové předměty patologie a patofyziologie značně rozšiřují povědomí o nemocech a tudíž až od kliniky je vhodné se zabývat něčím objemnějším ke čtení za dlouhých podzimních večerů.

 

Průměrná délka studia na zkoušku: cca 5 - 7 dní

 

Komunikace s pacientem v praxi 1

 

Nic

 

Lékařská imunologie

 

  • Hořejší V, Bartůňková J: Základy imunologie (2.vyd.)
  • Litzman J, Petřek M, Thon V: Vyšetřovací metody v klinické imunologii
  • Raška M. a kolektiv: Imunologické vyšetřovací metody pro studenty LF UP v Olomouci. UP  Olomouc, 2013

 

    Tento předmět v žádném případě nepodceňovat! Za žádných okolností! Sice je jenom za tři kredity a pouze třikrát v letním semestru, ale od našeho ročníku již podmiňuje cirka čtyři předměty ve čtvrtém ročníku a bez imunologie si toho moc po třeťáku nezapíšete. Nedělejte si tedy problémy zbytečně. Nejlépe je "odpálit" imunolu na začátku zkouškového, lépe v předtermínu a máte z půlky vyhráno. Věřte mi. Kdybych to byl býval věděl, mohl jsem mít alespoň "nějaké" prázdniny. Termínů je během řádného zkouškového období dost, ale vytíženost třetího ročníku je značná a proto cca 25% účast na řádných termínech je hodně chabá. Zkoušející mohou být potom poněkud nervózní a je škoda si komplikovat cestu za titulem právě imunologií. Přitom předmět je celkem zajímavý a jeho další využití pokrývá velké spektrum lékařských oborů. Chci tím říct, že imunolu ještě hodně využijete. Ze zkoušky se zase tak moc nevyhazuje, ale neznalost T - lymfocytů popřípadě nedokázat rozdělit třídy imunoglobulinů, to už je trochu hardcore...

    Ke zkoušce z Lékařské imunologie doporučuji všechny tři výše uvedené tituly. Hořejšího základy imunologie jsou asi 250 stránková brožura, skripta z vyšetřovacích metod jsou potřebná pro druhý oddíl zkušebních otázek a nová Rašková skripta z Olomouce jsou pěkně barevná. Ale jsou pouze k vypůjčení.    

 

Průměrná délka studia na zkoušku: cca 5 - 7 dní

 

Lékařská psychologie

 

  • skripta vydaná v elektronické formě přímo psychiatrickou klinikou

 

    Psychologie je za odměnu, zkouška pak je pouze lehkým pošimráním těžce zakoušené centrální nervové soustavy medika. Každý dostane áčko, protože každý se naučí těch pár stránek a k tomu, paní primářka Ticháčková je úžasná. Jiná slova nenacházím. Moc si mě získala a je skvělé ji poslouchat. Mluví poutavě a s nadhledem. K ní a jí podobným lidem mám hluboký respekt a přeji každému medikovi, aby měl tu možnost podobné osobnosti poznat. MUDr. Ticháčkové pak přeji klidné a spolupracující pacienty a vnímavé studenty.

 

Na zkoušku z psychologie (která probíhá během semestru) stačí v klidu 2 - 3 dny lehkého studia

 

Mikrobiologie 2

 

  • Koukalová D. et al.: Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie II. UP v Olomouci, Olomouc 2005.
  • Votava M. a kol.: Lékařská mikrobiologie speciální. Neptun, Brno 2003
  • Votava M. a kol.: Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno 2005
  • Votava M. a kol.: Lékařská mikrobiologie pro zubní lékaře. Neptun, Brno 2007

 

    Mikrobiologie je zrádná. Přirovnal bych ji ke zdolání náročného kopce ve vysokohorském prostředí. Člověk nemůže nikdy počítat s ideálními podmínkami, počasí se může změnit během okamžiku a stejně taková je i zkouška z mikry. Je tolik proměnných, které nelze ovlivnit... Dobrá rada na začátek: učte se. Učte se mikru hodně a memorujte, říkejte si to nahlas a tvořte schémata. Udělejte si o tom nějaké povědomí a zkuste si vymyslet mnemotechnické pomůcky. Nevím, jak více poradit, každý si musí najít to své, a přesto to nebude ideální. Nic není ideální, ale mikra je extrém. Vím jen o pár jedincích, kterýmžto se učila dobře. Většina nadávala a já nadávám taky. Učil jsem se měsíc a půl a stejně jsem měl mezery. Doporučuji tedy začít systematicky již od začátku semestru, nejlépe pak někdy začátkem října. Pěkně pomalu a v pohodě. Pročítejte si to a vypisujte si poznámky. Vrátí se vám to.

    Proč uvádím tolik zdrojů? Protože Votava je základ a na zopakování je ideální zubařský Votava. Tam je vše pěkně shrnuto v kostce a na osvěžení paměti je tato učebnice ideální. Dokonce MUDr. Hamal zkouší pouze podle této knížky. Normálně si ji před vámi otevře, nalistuje a jedeme... Není co závidět, ale ti, kteří se poctivě učili, to jistě zvládnou;)

 

Průměrná délka studia na zkoušku: cca 1 - 2 měsíce

 

Patologie

 

  • Povýšil C., Šteiner I. et al.: Speciální patologie, Galén, Karolinum, 2007
  • Povýšil C., Šteiner I. et al.: Obecná patologie, Galén, 2011

 

    Zatím nevím o ničem, co by přesahovalo rozsah patologie. Tento předmět je grandiózní. Naučit se dá (někteří šťastlivci to tvrdí), ale já si to nemyslím, protože sám jsem s patolou měl značné problémy. Přesto ale je patologie mnohem systematičtější než třeba mikra. Člověk znalý poměrů a s dobrými základy z obecné patologie je schopný si spoustu věcí odvodit a pojmenovat. V tom je patologie milosrdná a čas věnovaný inteligentnímu studiu během semestru, ale i ke zkoušce, se opravdu vrátí.

    Zdroje ke zkoušce jsou pouze dva, ale myslím si, že bohatě stačí. Knížky jsou celkem obsáhlé, ale především velmi kvalitně zpracované a ten, kdo pronikne do tajů patologie a nezavrhne její obsáhlost, zjistí, že především Povýšilova specka je unikátní učebnicí (nejen) pro studenta třetího ročníku. Vím o několika lékařích, kteří mají specku ve své knihovničce a když potřebují něco osvětlit či prohloubit znalosti, sáhnou po ní. Knížky jsou sice dost nákladné, ale v tomto případě (zejména v případě speciální patologie), se jedná o dobrou investici do budoucna.

 

Průměrná délka studia na zkoušku: cca 1 měsíc

 

Patologická fyziologie

 

  • Nečas E. a kol. Obecná patologická fyziologie. Karolinum Praha, 2000.
  • Nečas E. a kol.: Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I. Karolinum Praha, 2003.
  • Nečas E. a kol.: Patologická fyziologie orgánových systémů. Část II. Karolinum Praha, 2003.
  • http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki2/

 

    Patfyz vyžaduje spoustu času na pochopení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými orgánovými soustavami. Zpočátku se člověk dost ztrácí v objemu informací, které musí pravidelně vstřebávat, aby je pak zase pěkně všechny vyplodil na průběžných testech. Testů je celkem osm, v každém semestru po čtyřech. Podle mého názoru je zimní semestr jednodušší na pochopení, ale mohu se mýlit a může jít pouze o můj subjektivní názor, protože v zimáku jsem měl vyučujícího dr. Dobiaše a ten byl skvělý. To, co nám bylo řečeno, mělo hlavu a patu a taky potom na testu, takže člověk nejen, že látce rozuměl, ale testy psal klidně konstantně nad 90%. U jiných vyučujících to tak bohužel nebylo. Jen dobrý tip - volte dr. Dobiaše nebo dr. Veselého ml. - oba jsou skvělá volba. Ale pozor na STAG - mění si vyučující klidně pár dní před začátkem semestru, takže sledovat, aby vám nebyl změněn kantor!;) V letním semestru se probírají ledviny a ABR a to není můj šálek kávy. Proto se tato témata naučte o to lépe!:)

    Z učebnic se pro vás stanou alfou a omegou Nečasovy bible patfyzu - obecka a specka díl 1 a 2. celkem něco přes 900 stran dobře čitelného textu. Já s tím neměl problém, hodně věcí jsem pochopil právě z této literatury, a pokud bylo potřeba něco dopilovat, pak vřele doporučuji EKG do kapsy, velice kvalitně zpracovaná e-learningová skripta vytvořená naší fakultou a ke zkoušce doplňte vypracovanými otázkami. Ty jsou hodně obsáhlé, často až zbytečně pečlivě vytvořené, ale na druhou stranu někdy obsahově prázdné; je vidět, že na tvorbě se podílelo více studentů různých kvalit.

 

Průměrná délka studia na zkoušku: alespoň tři týdny intenzivního studia

 

Sociální lékařství a lékařská etika

 

 

    Socko je pohodový předmět, kde se řeší to, co vás teď absolutně nezajímá, ale v budoucnu na tom budete stavět svou profesi. Bohužel, je to tak, jak říkám, ale prozatím to bude pro většinu mediků opruz a ztráta času, kterou by raději každý věnoval přípravě na těžké testy z patfyzu, zkoušení z patoly, či přípravě na zkoušku z mikrobiologie. Ovšem nic není černobílé, ani sociální lékařství a v záplavě všemožných statistik a filozofických úvah se najde občas i něco důležitého a obohacujícího. Mně osobně třeba hodně dalo vypracování eseje, kdy jsem dokonale zvládnul úpravu textu a jeho formátování do podoby, která splňuje všechna možná kritéria publikační činnosti. To se mi jednou, jako veleúspěšnému spisovateli, bude hodit;)

    Ke zkoušce doporučuji skripta uvedená výše a Miziho vypracované otázky - skvělý výcuc skript. Mělo by to bohatě stačit a budete mít přehled;)

 

Průměrná délka studia na zkoušku: cca 4 dny

 

 

Doporučená literatura

Datum 18.09.2015
Vložil Medička
Titulek Praktická cvika patfyz

Ahoj chtěla jsem se zeptat, z čeho se učit na praktická cvika, protože třeba hned to druhé je narkoza, eutanázie a pod. a to v Bednářovi ani na e-learningu není. Děkuji :)

Datum 28.09.2015
Vložil JL
Titulek Re: Praktická cvika patfyz

Ahoj, toto jsem hledal na wikiskriptech. Ale mám pocit, že i Guyton dobře popisuje narkózu. Popřípadě chirurgická propedeutika - tuším, že ve třeťáku máte chirurgii propku , ne?;)

Datum 16.09.2014
Vložil medik
Titulek patola

ahoj, z coho je prosim ta najlepsie sa ucit na skusanie geierovej? a ako to skusanie asi vyzera? dik a nech sa dari

Datum 17.09.2014
Vložil JL
Titulek Re: patola

Ahoj třeťáku,

u dr. Geierové je dobré se učit obecku z Bednáře (stačí to), ale u jiných, např. dr. Jankové je lepší jet obecku z Povýšila;)

 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode