Doporučená literatura

 
Neuroanatomie:
 
  • R. Čihák: Anatomie 3
  • P. Petrovický: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi 3. (Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže)
  • M. Grim: Anatomie CNS
  • J. Zrzavý: CNS pro zubaře
  • V. Holibka: Obrazové předlohy k přednáškám z CNS
 
Neuroanatomie je náročný obor, který vyžaduje spoustu času, trpělivosti a představivosti. Bez této trojky máte pramalou šanci uspět u zkoušky. Co se týče doporučené studijní literatury, vedou se různé názory. Každý vyučující bude doporučovat něco jiného. Snad jen pan doktor Machálek všechno, včetně zahraniční literatury:) Má zkoušenost je taková, že nejprve jsem začal Grimem, což je pěkná brožurka (nedávno vydaná) psaná ne nepodobně zahraniční studijní literatuře - je přehledná a stručná. Tuto knížku doporučuje pan doktor Kutal. Já ovšem chodil na praktika k paní docentce Holibkové a ta chce raději Čiháka. Takže po první nedostatečné ze zkoušení základní morfologie, která je v Grimovi hodně ořezaná, jsem přešel na Čiháka. Ani ten mi ale nepřišel nijak přehledný (morfologická a systematická část je od sebe oddělena). Podle mého názoru je dobré se naučit morfologii z Čiháka a dráhy jsou dobré z předloh. Ty se dají koupit ve skriptárně, ale jsou nevyplněné - jedná se o takovou doplňovačku, kterou si vyplníte tím, že budete poctivě chodit na přednášky. Já ale doporučuji si sehnat vyplněné předlohy, protože tempo, s jakým pan profesor "valí" přednášky, je smrtelné a nelze vše stíhat - a k tomu bez chyby.
 
Dvě zbývající knížky - Petrovický a Zrzavý jsem pouze zběžně shlédnul a došel jsem k názoru, že Petrovický není špatný, ale hodí se k němu nějaký atlas, protože jeho obrázky jsou černobílé a spíše schématické. Zrzavý je jednoznačně určen pro zubaře, jež nepotřebují žádné detaily a proto se hodí spíše k revizi znalostí. Žádné vychytávky a podrobnosti v něm nehledejte. Pro přehled stačí.
 
Doba přípravy ke zkoušce: minimálně 14 dní
 
 
Histologie a embryologie:
 
  • J. Malínský, V. Lichnovský, Z. Machalíková: Přehled histologie člověka v obrazech (1. a 2. díl, modré a bílé skriptum)
  • J. Malinský a kol.: Přehled embryologie člověka v obrazech
  • L.C. Junqueira: Základy histologie
 
Zde není co řešit, učte se z toho, co jste měli od prváku - tedy olomoucká skripta. K doplnění znalostí se hodí Jancqueira, ale toho otevřel málokdo (já samozřejmě ano!:D) a když už, tak spíše ti, kteří šli na opravné ústní pokusy. K prvnímu termínu - testové zkoušce skripta jakžtakž stačí, pak už bych se orientoval na Základy histologie. Ve zkoušce je také zakomponována embryologie. I ta stačí ze skript. Během semestru je v podstatě (konkrétně ty embryologické) nejspíše neotevřete, ale před zkouškou je potřeba je prostudovat dvakrát, lépe třikrát. Ať máte přehled.
 
Doba studia: 10 - 14 dní by mělo stačit.
 
 
Základy ošetřování nemocných:
 
  • A. Kršková a kol.: Ošetřovatelské techniky
 
V tomto předmětu bohatě stačí ke kolokviu brožurka Ošetřovatelské techniky, jenž je doporučována v sylabu a taktéž vašimi vyučujícími (vrchními/staničními sestrami z ruzných oddělení). Kolokvium probíhá v každé skupince jinak. Respektive každá vyučující má svůj systém. Nás zkoušela celkem přísně, někteří napoprvé dokonce nedali, ale potom si to už opravili. Nevím, podle mě se to moc hrotilo. Jiní to měli víc v klidu.
Ale jedná se jednoznačně o nejjednodušší splnění předmětu v rámci celého druhého ročníku. Proto k přípravě stačí jedno škaredé odpoledne, kdy oželíte sáňky nebo boby a sednete ke knížce.
 
 
Biochemie 1, 2:
 
  • Přednášky!
  • M. Ledvina: Biochemie pro studující medicíny 1, 2 díl
  • S. Dvořáčková a kol. Praktikum lékařské chemie a biochemie
  • R.K. Murray, D.K. Cranner, P.A. Mayes, V.W. Rodwell: Harperova biochemie
 
Jeden ze základních kamenů druhého ročníku. V zimě nejspíše neotevřete Ledvinu, maximálně k přípravě na cvika stačí skripta nebo přednášky. V létě je ale zkouška a proto je potřeba studovat intenzivněji. Kdybych mohl vrátit čas, tak bych začal se studiem už někdy koncem dubna a pomalu si pročítal oba Ledviny. Jen tak, abych měl nějaké povědomí. Je pravda, že podmínkou k úspěšnému zápočtu je psát testy celkově nad 70% a zvládnout závěrečnou praktickou zkoušku, ale mně se šeredně vymstilo, že jsem tomu nedal víc. Proto, po zkoušce z fyziologie jsem se začal učit, v podstatě z nuly, celou biochemii, a světe (ne)div se - 14 dní opravdu nestačí.
Ke zkoušce jednoznačně doporučuji přednášky. Ty jsou skutečný bazál. Dále Ledvina. To je taková ořezaná příručka biochemie. Nejlepší je samozřejmě Harperova biochemie, ale dva týdny není dost času na to, aby se dal Harper vůbec přečíst, takže toho je nejlepší mít při ruce a otevírat pouze v situacích, kdy student nepochopí přednášku a ani Ledvina nepomůže.
 
Ke zkoušce je potřeba alespoň 14 dní čistého času
 
 
Fyziologie:
 
  • Přednášky!!
  • S. Trojan (Kittnar): Lékařská fyziologie
  • S. Silbernagl: Atlas fyziologie člověka
  • W. F. Ganong: Přehled fyziologie
 
Fyziologie je druhou velkou zkouškou pečetící druhý ročník. Mně sedla mnohem více než biochemka, ale to asi proto, že mě více bavila cvika během roku a celkově mi více přirostl předmět k srdci. Učil jsem se z Trojana, který bohatě stačí. V dnešní moderní době Trojana nahradil Kittnar, který je cca o 200 stran tlustší, ale (nejen) podle mého názoru je tam toho až moc. Nejlepší je, pořídit si Trojana, třetí vydání. Dobrá věc jsou přednášky, ale vůbec nejlépe uděláte, když budete na ty přednášky chodit (minimálně od pana docenta Nečase), protože on to umí skvěle vysvětlit a jeho schématka jsou perfektní a srozumitelná. Celkově je pan docent člověk velice otevřený a v případě, kdy člověk řeší nějaký problém, který se zákonitě semtam objeví, je schopen domluvy. A to se mi líbí. Na druhou stranu dokáže pěkně pozlobit u zkoušky, když nedáte zápočet regulérně z testů (takže vás musí přezkoušet), anebo pokud odhrkáte své otázky příliš strojeně a nejste flexibilní jeho tradičním doplňujícím dotazům.
 
Fyziologii se naučíte za 10 - 14 dní.
 
 
Mikrobiologie:
 
  • D. Koukalová: Praktická cvičení z lékařské mikrobiologie
 
V prvním ze dvou semestrů mikrobiologie vám budou bohatě stačit skripta z olomoucké produkce. Větší sranda bude v zimáku, v třetím ročníku.
Je vhodné se učit na cvika opravdu důsledně - tedy pročíst si látku na danou hodinu, neboť výuka začíná přezkoušením na zvolené téma. Neříkám, že u nás se vyhazovalo, ale jinde ano. Většinou za hrubou neznalost či nepřipravenost. Což lze pochopit.
V letním semestru tedy předmět končí zápočtem uděleným za 100% účast. Nic víc.
 
 
Klinická propedeutika:
 
  • L. Chrobák: Propedeutika vnitřního lékařství
  • P. Klener: Propedeutika ve vnitřním lékařství
 
Klinická (interní) propedeutika je takový experiment, kterému jsme byli my, nynější třeťáci, podrobeni jako první. Předtím se vždy začínalo s výukou tohoto předmětu až ve třetím ročníku, přičemž předmět byl, tuším pouze jednosemestrální. My jej máme na dva semestry. V letním se ukončuje zápočtem za odevzdanou anamnézu a její zdůvodnění a menší přezkoušení váženými pány profesory Ehrmannem a Ščudlou.
Během celého semestru stačí pravidelně koukat do knížky a pomalu studovat jednotlivé vyšetřovací metody, které pak budete sami aplikovat na pacientech. Během semestru se podíváte na pár pacientů, některé si i "osaháte" a vyšetříte základními fyzikálními vyšetřeními. K tomu ještě odebrat odpovídající anamnézu a máte hotovo.
Klener je podrobnější, více popisuje kliniku. Chrobák je stručnější a pro naše/vaše potřeby použitelnější. Nachází se v něm také osnova pro tvorbu anamnézy/fyzikálního vyšetření - a to se vyplatí.
 
K vytvoření anamnézy a přípravě na "přezkoušeníčko" stačí zhruba dva tři dny.

Doporučená literatura

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

© 2012 - 2017 Jiří Lapka, Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode